Poslední slova

Nevidím dál než tisíc let
necítím bolest a mám na to věk
neplním plán tak jak to chtěl děd
nežiju život, nesnáším svět

Jsem generací těch jenž mají čest
jsem transformací věd, co jsou tu dnes
jsem gradací tvých vět, vyslovených přes
všechno co jsem prošel, těch spousty cest

Mám svůj pohled na věc, nech si stres
nezkoušej do mě zabořit ten vonný střep
nevykládej mi tu o svých nadějích
nikdy nebudu šlapat v tvých šlépějích

Jsem major svého osudu a nemám sud
nejdřív sebe suď a pak mi vyraž zub
starej se vždy jen o svůj lup
a potom až zkoukni můj shnilý chrup
...